Lexikologie

22. února 2010 v 1:17 |  Jazyk
Slovní zásoba představuje soubor všech slov a slovních spojení (lexikálních jednotek, lexémůlexém je základní jednotka slovní zásoby jazyka → jedná se o množinu všech tvarů určitého slova nebo slovního spojení. Lexém = abstraktní jednotka, jeho konkrétní vyjádření se označuje jako lex. Pokud má určité slovo (lexém) více tvarů, obvykle v důsledku skloňování nebo časování, označují se tyto jednotlivé tvary jako alolexy. Reprezentativní tvar slova (alolex), uváděný ve slovnících, se nazývá lemma), která se vyskytují v jednom konkrétním jazyce nebo která v daném jazyce zná jeden konkrétní jedinec (individuální slovní zásoba).
Do aktivní slovní zásoby patří ta slova, která člověk používá při ústním i psaném projevu. Slovům z pasivní slovní zásoby člověk rozumí, ale sám je běžně nepoužívá.
Počet slov ve slovní zásobě se liší mezi jazyky i mezi lidmi. V češtině tvoří aktivní slovní zásobu u dospělého člověka asi 3000-10 000 slov. Pasivní slovní zásoba je obvykle 3-6x vyšší, pasivní slovník středoškolsky vzdělaného uživatele češtiny zahrnuje asi 50 000 slov.
Proměny slovní zásoby
Slovní zásoba → nejméně stabilní prvek jazyka. Vyvíjí se podle aktuálních potřeb mluvčích daného jazyka. K obohacování nebo změnám slovní zásoby dochází několika způsoby:
  • tvořením slov,
  • změnami slovního významu,
  • tvořením víceslovných pojmenování (kolokace),
  • krácením sousloví (univerbizací),
  • přejímáním z cizích jazyků,
  • překládáním z cizích jazyků (kalkováním).
Slovotvorba
Nová slova → tři základní způsoby:
· Odvozováním (derivací) slov:
pomocí prefixů: nemění slovní druh, nejčastěji se užívají u sloves (na-třít, pře-letět), méně u jmen (pra-věk, pře-těžký); slouží k tvoření záporu (ne-přítel, ne-jedlý),
pomocí sufixů: užívají se k přechylování (student - student-ka), tvoření zdrobnělin (kočka - kočička), jmen hromadných (obyvatel - obyvatel-stvo), činitelských (odvozených od sloves: spisovat - spisova-tel) a konatelských (odvozených od podstatných jmen: jeřáb - jeřáb-ník), obyvatelských (Evropa - Evrop-an), přivlastňovacích přídavných jmen (Petr - Petrův), sloves ze jmen (kral-ovat, zelen-at), sloves z citoslovcí (houk-at) atd. Pomocí koncovek: dobr-ý - dobr-o, list - list-í, Pomocí předpon a přípon: pod-voz-ek, pří-střeš-ek, Pomocí předpon a koncovek: zá-pěst-í, pod-houb-í,
· Skládáním (kompozicí) slov: ropovod, žáruvzdorný,
· Tvořením zkratek a zkratkových slov
Změna slovního významu
Slovní význam se může měnit několika způsoby:
  • prostá změna významu: obnášet (dříve nosit dokola, dnes častěji zahrnovat)
  • rozšíření významu: limonáda (dříve pouze nápoj z citronové šťávy, dnes nápoj z ovocné šťávy)
  • úžení významu: dobytek (dříve získané věci, dnes domácí skot)
  • zhoršování významu: bulvární (dříve týkající se bulváru, dnes senzacechtivý)
  • zlepšování významu: znamenitý (dříve hodný zaznamenání, dnes vynikající)
  • zesílení významu (hyperbola): pekelně (velmi)
  • zjemnění významu (eufemismus): zesnul (místo zemřel)
  • metafora - přenášení významu na základě vnější nebo vnitřní podobnosti: čočka (optická), plášť (pneumatiky)
  • metonymie - přenášení významu na základě souvislosti: sešla se celá vesnice (všichni obyvatelé vesnice), snědl dva talíře (obsah dvou talířů); zvláštním typem metonymie je synekdocha - pojmenování celku názvem části, části názvem celku: ani noha (nikdo), dvě neděle (dva týdny)
Sousloví
Sousloví je víceslovné pojmenování, které nelze rozdělit do jednotlivých slov, aniž by se ztratil původní význam.
Sousloví → nejčastěji: substantivum rozvité Atk (tvořeným adj.); At stojí zpravidla v antepozici (před jménem): vysoká pec, medvědí služba, v termínech v postpozici (za jménem) - hraboš polní, kyselina mravenčí. At může mít i formu postupně rozvíjející - vyšší nervová činnost. Méně častý je Atk tvořený subst. - medvěd brtník, tetřev hlušec, existují i sousloví, utvořená s Atnk - stav beztíže, zákon zachování energie, postavení mimo hru. Poměrně málo se vyskytují sousloví tvořená se verbem - brát v potaz, vést válku. Specifickým způsobem tvoření sousloví jsou multiverbizace, tj. sousloví → opisem z jednoslovného výrazu: vzít si slovo.
Univerbizace → krácení sousloví (zpravidla hovorový či nespisovný charakter): nejběžněji: z původního sousloví se vytvoří nové slovo, zpravidla subst.: zubní lékař - zubař, pololetní prázdniny - pololetky. Jiný způsob: vypuštění subst. → z původního At se stane adjektivum substantivní: drobné peníze - drobné, vepřové maso - vepřové; naopak vypuštěný At → zbude jen původní jméno: jízdní kolo - kolo
Vrstvy slovní zásoby
Rozvrstvení slovní zásoby podle dobového užití
Slovní zásoba: jádro, proměnlivá část a periférie. Jádro slovní zásoby tvoří základní, nejčastěji užívaná slova, která jsou základem aktivní slovní zásoby. Jádrová slova jsou pro běžnou komunikaci nepostradatelná.
Proměnlivá část reaguje na všechny změny skutečnosti, reaguje na dobu: slova, která se buď přestávají užívat, jejichž frekvence užití klesá, nebo naopak stoupá. Do periférie → např. historismy (knecht = pacholek), archaismy (almara) či neologismy (manažer), tj. slova, která vyšla nebo vycházejí z užívání, a slova nová, která se teprve užívat začínají.
Některá slova, která vznikla někdy v minulosti jako neologismy, přešla z periférie až do jádra slovní zásoby a později přestala být užívána úplně a tím se vrátila zpět na periférii.
Rozvrstvení slovní zásoby
Podle stylového rozvržení:
Spisovná slovní zásoba:
  • slohově neutrální,
  • slohově zabarvená:
Ø hovorová slovní zásoba (brnknout, ředitelovat, hobby),
Ø knižní slovní zásoba (pocelovat, nazírat), někdy přechází do hovorové mluvy: zírat, kvapit,
Ø básnická slovní zásoba (poetismy: luna jeseň, oř),
Ø publicistická slovní zásoba (společenská angažovanost, pozice síly),
Ø odborná slovní zásoba, která lze dále rozdělit jednak podle jednotlivých oborů a jednak na vrstvu vědeckou a popularizační.
Nespisovná slovní zásoba:
· obecná čeština (uklohnit, sajrajt, piglovat); mezi obecnou - hovorovou - neutrální češtinou je neustálý pohyb, mnohá slova postupně přecházejí z jedné kategorie do jiné (koukat, baterka)
· nářečí,
· slang - charakteristické výrazy určitých profesních a zájmových skupin,
· argot - vrstva slovní zásoby užívaná společenskou spodinou (zloději, překupníky, narkomany apod.), jejím účelem je je utajit obsah sdělení před nezasvěcenými posluchači.
Podle citového zabarvení
  • expresivní,
  • lichotná (maminečka),
  • dětská (lulat),
  • domácká (hypokoristika - bráška)
  • hanlivá (pejorativa - čokl, palice)
  • nadávky, vulgarismy.
Slovní zásoba češtiny
Převážně slovanského původu, řada slov z oblasti kultury a vědy z řečtiny a latiny. Vzhledem k těsným historickým kontaktům → z němčiny, případně jejím prostřednictvím byla přejata slova z jiných jazyků. Z němčiny: řada slov z oblasti řemeslnického názvosloví i slangu, mnoho slov → do nespisovných vrstev jazyka. V obd. NO byla řada slov programově přejímána ze slovanských jazyků - polštiny, ruštiny aj. Uměle bylo vytvořeno české odborné názvosloví, často doslovným překladem (kalky). Mnoho z těchto pojmů se ujalo a je běžně používáno (botanické a chemické názvosloví). Ruština pak obohacovala češtinu zejména v druhé polovině 20. století, zejména z politických důvodů. Z italštiny → řada pojmů z oblasti hudby, z francouzštiny → slova týkající se módy. Angličtina původně byla zdrojem sportovních výrazů, v současnosti z ní pocházejí mnohá slova z oblasti IT a mnoha dalších oblastí života. Také z exotických jazyků (randál), často prostřednictvím jiných jazyků.
Přesný počet slov v češtině není možné určit → neustálý vývoj. Příruční slovník jazyka českého, (1935-1957) → cca 250 000 hesel. Obsahuje i velmi neobvyklá slova, naopak neobsahuje některá slova obecně známá (např. některé vulgarismy). Zaměřuje se totiž na popis spisovné slovní zásoby na základě výtahů z beletrie, časopisů a částečně novin. Slovník spisovného jazyka českého, první vydání v letech 1960-1971, druhé v r. 1989, má přibližně 192 000 hesel. Rozsahem nejmenší Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (první vydání 1978, druhé, upravené vydání 1994) obsahuje zhruba 48 000 hesel → jádro spisovné slovní zásoby.
Slovní zásoba jazyka ovšem nijak nesouvisí s jeho rozvinutostí: např. slovní zásoba francouzštiny je výrazně menší než česká: francouzština hojně používá sousloví, naproti tomu slovní zásoba němčiny je výrazně vyšší kvůli velkému podílu složených slov: vyjadřují skutečnost, kterou je možno v jiném jazyce vyjádřit pouze souslovím.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama